neděle 23. září 2018

V sobotu

bylo o poznání chladněji, ale i tak bylo hezky. V pátek večer jsme seděli asi u posledního letošního ohně do deseti hodin.
V sobotu jsem se vrhla do kopání záhonu. Je hrozné, jak je sucho. Dostala jsem se na rýč hluboko a zem je suchá. Za celý uplynulý týden bylo ve srážkoměru 6 mm, protože bylo až do pátku večera takové horko, tak se zřejmě srážky odpařily, moc to nezalilo. 6 mm je prostě málo!
Pokračovat budu až za týden, to už bude říjen :-o!!
Budeme dělat nějaké terénní práce, tak se budu po zahradě motat několik dnů, pomalu zahradu připravím na zimu. Chtělo by to dovézt nějakou zeminu, budu se muset v okolí po něčem poptat.
Při kopání záhonu jsem se několikrát propadla do myších děr. Kam ta zem mizí? 




V pátek

jsme vyrazili na houby. Byl to poslední letní den. Teplíčko, les byl suchý, voněl tou suchou horkou vůní šišek a smoly. Hub moc nerostlo, našli jsme jich jen pár, zato prašivky a jiné lesní houby, ty růst začaly. Muchomůrek bylo hodně! 
Miluju risotta, jakákoli, s chřestem, mořskými plody, lososem, pečenou zeleninou, červenou řepou,jen s parmazánem, šafránové, dýňové a samozřejmě houbové. A tak o sobotním obědě bylo jasno. Paráda, šalotka, česnek, půl hřiby, půl růžovky, mají tak skvělou chuť! Bílé víno, trocha vývaru, máslo, parmazán. Prostě dobrota!!

neděle 9. září 2018

Fajn víkend

V sobotu jsme se vypravili do galerie do Havlíčkova Brodu. Byla zde vernisáž výstavy děl Jana Antonína Venuta. 

Před vernisáží jsme si zašli na oběd do hotelu U Zlatého lva. Byla to osvědčená volba. Zatím jsme byli vždy spokojení! Ale ouha, tentokrát to bylo spíš špatné než jakékoli jiné. Dokud nebudou nové dobré recenze, do této restaurace se hned tak nevypravíme.

Po prohlédnutí výstavy jsme zašli, s menší obavou, aby to nedopadlo podobně jako s obědem, do kavárny nad knihkupectvím Vysočina. Tato volba byla skvělá, všechny dobroty jsem nestihla vyfotit, ale prázdné sklenice a talíře hovoří za vše ;-) Také máme moc rádi výhled z kavárny na náměstí. 

  
Konečně rostou! Celé léto bylo takové sucho, že u nás prakticky žádné houby nerostly. Už jsme měli obavy, jestli nevyschlo i podhoubí. Ale stačilo pár deštíků a hřiby se začaly klubat!



Svatba

Poslední prázdninový víkend, resp. první zářijový byla v Lipnici svatba dcery našich kamarádů. Bylo to dojemné, nedovedu si představit, jak budu, jako matka, na svatbách našich dětí fungovat. Cloumaly se mnou emoce :-o! Ještě teď, když to tu píšu, tak mi jdou slzy do očí, bylo to prostě krásný! Parádní byla i celá oslava včetně skvělých osvědčených DJů! Fotografie ze svatby zatím nemáme k dispozici, vlastně ani nevím, jestli budeme mít svolení nějaké vystavit. Uvidíme, jestli budou nějaké neadresné, jen pro dokreslení článečku ;-) Zatím mám jen fotku dortu v chlaďáku, Agátě se moc líbil, tak si ho cvakla. Navíc byl strašně dobrý, korpus byl Red Velvet s maskarpone krémem, byl velmi vláčný a lahodný! Pro Adélku ho upekla sestřenice Martina.

Svatební den  skoro celý propršel, vlastně se střídalo mrholení s deštěm, ale i chvílemi obojí přestalo. Říká se, že prší štěstí! Tak přejeme Adélce s Pavlem, ať toho štěstí mají co nejvíce!! 
V neděli po svatbě jsme se byli projít, konečně voněl les jinak než celé to suché léto. Ne, že by v létě les nevoněl, ale byl to rozdíl. 

Konečně nastaly deště

Ve čtvrtek 23.srpna nastal dlouho vyhlížený zlom horkého a suchého léta. Konečně začalo vydatněji pršet, do neděle 26.srpna  napršelo 27,5 mm. Další týden začalo pršet také na konci týdne do konce srpna v pátek napršelo 5,5 mm. Přes sobotu a neděli napršelo dalších 20 mm. V prvním pracovním zářijovém týdnu dalších 30 mm. Přírodě tento vodní příděl viditelně prospěl, tráva se zazelenala stromy a keře vypadají svěžeji  a jsou obsypané plody. Příroda řešila dlouhodobý nedostatek vody snahou o větší rozmnožení svého druhu.

Pro srovnání přikládám graf srovnávající srážky v suchém roce 1947 z Humpolecka s rokem letošním v nedaleké Lipnici.


Michal