Penzion Silentium Lipnice: ZÁŘÍ

Pořád se něco děje, stále jsme v jednom kole, když ne, tak jsme rádi, že máme chvíli klid. Také jsem kapku lajdák, mohla bych vydávat článečky jakmile je nějaké, minimálně pro nás, zajímavé téma či událost, ale je to tak, jak to je. Letošní podzim si tedy zaznamenám po měsících.
V polovině září jsme vyrazily na "dámskou jízdu :-D", na poznávací zájezd na nádherný zelený ostrov v Atlantiku Madeira.
Máme neskutečné množství fotografií, když fotím, už mi to nepřijde, ale pak, když je stahuji a prohlížím říkám si, o co jednodušší bylo vybrat pár pěkných záběrů v době, kdy jsme fotili na kinofilm :-).
To, co jsme si dříve přivezli z jedné cesty teď nafotíme za půl dne.
NJ, ale každý ten záběr je něčím jiný, zajímavý, přece ho nemůžu smazat, chyběl by mi! Asi nechyběl, já vím, zapomněla bych na něj! Ale je mi to postě líto, tohle moc neumím. I když se lepším, nedávno jsem probrala skříň a vytřídila celkem dost věcí, které nenosím. Upřímně, pár věcí mám ještě ze střední :-o! Stále mi jsou, ale nenosím je, některé jsem posunula na post pracovních oděvů na zahradu, něco šlo do kontejneru na textil, snad se něco dá zrecyklovat. No, dost "rozjímání", teď k té cestě:

MADEIRA

je krásný zelený ostrov, je součást Portugalska. Leží asi 600km od Maroka. Co jsem netušila, že ostrovy v Atlantiku jako jsou Kanárské, Kapverdské, Azorské i souostroví patřící pod Madeiru jsou nazývány Makaronézie. A dále, že cukrovou třtinu přivezl na Kubu a tedy i do Ameriky Kryštof Kolumbus právě z Madeiry, původně třtina zřejmě pochází z Asie a Afriky,odkud se rozšířila právě na jih Evropy. Měla jsem třtinový rum spojený s Karibikem a tudíž jsem myslela, že třtina se naopak z Karibiku rozšířila do ostatních částí světa. Pravda, rum moc nemusím a nijak jsem se o třtinu dříve nezajímala.
Madeira je propletená sítí levád, zavlažovacích kanálů přivádějících vodu z pramenů a srážek z vyšších nadmořských výšek ostrova. Kolem levád vedou krásné cesty pro pěší turistiku, tedy ty cesty tam jsou proto, že jsou levády neustále opravovány a udržovány v provozu. Vodu z nich obyvatelé stále využívají jak pro zalévání zahrad tak jako užitkovou v domácnostech. Projeli jsme většinu ostrova. Hlavní město je Funchal, zajímavostí je letiště, které je z části postaveno paliřích v oceánu. Nebylo nic, co by se mi vyloženě nelíbilo :-)

Tržnice Mercado dos Lavradores

Byli jsme na exkurzi ve vinařství Blandy´s, odkud jsme si domů přivezli několik vzorků Madeiry. Lahodného vína s přidáním brandy z různých odrůd révy s různou dobou zrání v nádherných starých sudech.
Opět, pro mě, novinka, rozdíl mezi portským a madeirou je v tom, že víno madeirské se zahřívá, portské se vyrábí za studena. (tedy doufám, že si to pamatuji správně)

Kousek od tržnice Mercado je ulice Santa Maria, známá pomalovanými dveřmi.

Moc pěkná je madeirská botanická zahrada kousek nad městem

a ještě krásnější je tropická zahrada, která je ještě o něco výš,

od moře se město prudce zvedá, krom uzoučkých silniček vede nahoru i lanovka, na tu jsme, bohužel, neměli čas, musí z ní být nádherný výhled na město i okolí, nástupní stanice je na nábřeží, jede se tedy z 0 m.n.m. a převýšení je 560 m, což je zastávka u tropické zahrady. Třeba někdy příště se nám podaří zažít z lanovky výhled. :-)

Výlet na Ribeiro Frio, přírodní park v n.v.cca 680-900m.n.m.

Santana, pastevecké domečky

Od původního hlavního města Machico na vyprahlý východ, úplně jiná, velmi suchá část Madeiry Ponta de São Lourenco

Výhled do údolí Jeptišek Curral das Freiras

Fanal nejstarší vavříny a Porto Moniz - skalní jezírka a Cabo Girao útes nad mořem, vyhlídka z výšky 580 m.n.m.

Ostrov Porto Santo, překvapující ukázka toho, co se stane, až nám dojdou zdroje vody :-o, ale je tam nádhlerná 9km dlouhá písečná pláž, skvělé počasí, teplota oceánu byla parádní