Zahrada

I když během května v Lipnici spadly sotva 4 mm srážek, přesto se zahradě celkem daří.
Pravda, každý víkend pečlivě zaléváme, v tomto týdnu jsem zalévala ob den či dva s neustálým vyhlížením sebemenších srážek, ovšem na druhou stranu jsem ráda, že se tu nepřehnala některá z bouřek s krupobitím co obcházely naším krajem. Ať dělám co dělám, když chci vše pečlivě zalít, trvá to 2 a 3/4 až 3 hodiny :-o! 

Letos se opět pokusím vypěstovat tu pár rajčátek, uvidíme, loni po výsadbě a našem odjezdu zmizely, resp. je asi nějací ptáčci oklovali, před dveřmi jsem našla jednu větvičku, jinak jen kořeny v květináčích. Tak letos druhý pokus. Měla by to být malá cherry rajčátka, tak uvidíme ;-)

Ledeč n.S.

Vyrazila jsem na víkendový nákup účelově do Ledče, protože větrníky a indiánky, které prodávají v pekařství u Dymáků na náměstí jsou prostě božské! Peče je nějaká místní cukrářka. Houstičky i bulky s vločkami, chléb a další pečivo denní potřeby od Dymáků také nemá chybu! Úžasná je i paní prodavačka, asi paní Dymáková, která sčítá rychleji než elektronická pokladna. K Dymákům jezdíme dobře 15 let, ne-li víc a myslím, že se ještě nikdy paní prodavačka nespletla!
Navíc sídlí v nádherném zrekonstruovaném domě na Husově náměstí.

Praha

To když se vydáme ze vsi do Prahy, tak nevíme co dřív!

Tentokrát jsme se vypravili na výstavu o Karlu IV. na Kampu.

Moc povedené, počasí skvělé, lidí ne tolik, jak jsme se obávali. 

Dokonce i přejít po Karlově mostě se dalo celkem bez potíží!

Nafotila jsem obrovské množství snímků, to mi není podobné.

Přijeli jsme z Pavláku na Újezd a nejdříve zkontrolovali, zda-li ještě jsou Miminka Davida Černého na Kampě.

Pak jsme přešli k výstavě, musím říct, že se mi způsob vystavení panelů, jejich provedení i umístění moc líbilo. Výstava je (vlastně byla, dnes by měla končit) opravdu povedená. Přidávám jen jeden snímek, ač jich mám snad 50 :-o

Celá Kampa i její okolí je prostě nádherná!

Přešli jsme Karlův most a Karlovkou jsme přišli na Staromák, tam už bylo lidí více, pak Melantriškou na Můstek, nešlo se nepodívat, jak vypadá ta krásná budova ČSOB Na Příkopě,

trošku cirkus, škoda, banka je v takových prostorech honosnější než hračkářství, ale toť jen můj názor. Tak ještě, jak nám došperkují Živno o pár bloků dál?

Cestou nahoru po Václaváku jsme narazili na další panelovou výstavu, vztahovala se k výstavbě doby Karla IV.

O prázdninách musíme vyrazit na další výstavu o Karlu IV. na  Pražském Hradě!! 

Něco obrázků z rybářských závodů na Váze

Nové objevy

v kamenosochařském učilišti nás vždy potěší a pobaví:

A nakonec socha psa sice není nová, ale přibyla černá kopie :-D

Borůvkový koláč

V pátek jsem v mrazáku našla ještě jeden balíček loňských borůvek, v lednici byl bílý jogurt a tvaroh, volba byla jasná! Bezlepkový borůvkový koláč. 
Těsto je jednoduché, převzaté z lepkových receptů, které doma děláme od nepaměti:
kelímek bílého jogurtu, dvě vejce, jeden necelý kelímek cukru, 1,5 kelímku mouky (polohrubé, kterou jsem nahradila zelenou Jizerkou), 1 dl oleje a kypřící prášek, vše se jen rozmíchá dohladka, pekáček nebo formu vyložím pečícím papírem. Na rozetřené těsto jsem nasypala vrstvičku borůvek, rozmíchala jsem jeden plnotučný tvaroh se žloutkem a van. cukrem a lžičkou nakladla na borůvky, byla to skoro souvislá, ale tenká vrstvička, na tvaroh jsem nasypala další vrstvičku borůvek.
Žmolenku jsem připravila z kousku másla, trocha cukru, mandlové moučky. 
A dobrůtka je na světě!!  Resp. byla, dnes k snídani dojedla Anička poslední kousek, do školy dostane místo koláče lívance se skořicovým cukrem ;-).

Čarodějnice 2016

I když týden stará předpověď počasí nebyla příliš  přívětivá, tak se s blížícími dny počasí jen lepšilo.
V sobotu bylo nádherně! Měli jsme kliku!
Na nádvoří lipnického hradu se, jako každoročně, pálil oheň pod vedením SDH Lipnice.
Michal s Petrem nás poslali na hranici, ale byly jsme vykázány, že se nás to pro letošek netýká! No, mají hoši smůlu :-D

Po chvíli kat přivedl odsouzenou čarodějnici a jal se jí uvazovat ke kůlu.

Pod tíhou nových důkazů byla na poslední chvíli osvobozena a ta pravá ke kůlu přivázána a poté upálena.

Příjemní lidé, krásné prostředí a výborné pivo, co bychom mohli chtít víc!!

ANTI SILENTIUM

I v naší tiché samotě je někdy hlučno a padají ostrá slova. Pipláme si  terasovou zahrádku s okolím, kde nic nevyroste jen tak, je to bývalý lom. Péče o každou vysazenou rostlinku a stromek je oproti jiným našim zahradám časově mnohem náročnější o zalévání jihozápadního suchopáru ani nemluvě. Přitom se snažíme zachovat a podporovat život dalších obyvatel naší zahrady a přilehlých pozemků.  Slepýši, ještěrky, nepřeberné množství ptactva, čmeláci, mravenci, s nimi a mnoha dalšími všemi se snažíme žít v symbióze.
A najednou vidíte, jak si to loni vysazeným mladým lesem bez pozdravu vesele projíždí cyklista na horském kole a s ním se chystají vjet jeho dvě děti. Chtějí si ušetřit několik metrů stoupání, když přehlédli značení a vydali se špatnou cestou k  Uchu. Proč vůbec někdo vjede mezi mladé stromky?
Rázně je vykazuji z pozemku, jejich reakce jsou dotčené, prý si máme vše oplotit. Někteří dnešní lidé se domnívají, že mají zvláštní práva a potřebují všude ploty. Jejich tzv. svoboda má také hranice.
S dobrou vůlí jsme iniciovali turistickou pěší stezku k lipnickému skalnímu triptychu částečně i po našich pozemcích, brzo jsme poznali, že někteří cyklisté ohrožují sebe i další v prudkém sjezdu. Zatím nejotřesnější zážitek byl cyklista se zmrzlinou v ruce a psem na vodítku řítící se od Ucha těsně míjející pěší výletníky s dětmi.
Tito a podobní se ode mě vždy dočkají anti silentia.
Michal