neděle 27. dubna 2014

Praporek

Před týdnem jsme se s Michalem bavili o tom, zda, případně jak dlouho, vydrží zelený praporek s nápisem VOLNO. Mluvili jsme o sázce, nakonec jsme se shodli na tom, že taková věc nemůže nikoho zajímat.
Samozřejmě! Opak je pravdou! Praporek je pryč! Ještě dnes ráno si vesele vlál, kolem poledního začal vlát v rukou nenechavce :-(


sobota 26. dubna 2014

Příroda

Luční kopretiny už mají velká poupata. Rostliny vytvořily pěkné keříky.

Kapradí začíná roztáčet své dlouhé listy.

Skalničky začínají kvést.

Jestli bude mít naše švestka jen polovinu plodů co má květů, to bude nádhera! Pokud se urodí, opět navařím hodně marmelády, je vynikající ;-)

Dnešní odpolední procházka byla pastvou pro oči i duši.


Ukazatel

Na naší modré poštovní schránce, podle které se většina hostů orientuje, přibyla reflexní samolepka.

Pokud máme volnou kapacitu, umístíme na schránku zelený praporek VOLNO.
Na auto jsme nechali nalepit reklamu, myslíme si, že právě fasáda domu je to, co v našem případě na první pohled zaujme.

pondělí 14. dubna 2014

Razítko

I přes nepříliš příznivou předpověď počasí jsme si užili další krásný víkend.
Tím, že ve středu a  čtvrtek na Lipnici poměrně dost pršelo, byla ještě o víkendu velká vzdušná vlhkost.
Plánovala jsem orazítkovat a namořit obroušené dveře, ale dřevo bylo na dotek vlhké. 
Razítko se podařilo pěkně otisknout. Doufám,že po namoření úplně nezanikne, že zůstane tón v tónu.

Na druhou stranu až tak nevadilo, že bylo vlhko, alespoň se mi lépe rylo v záhonech.
Nejrozšířenějším plevelem je u nás Kokoška pastuší tobolka, myslím,že jsem začala "boj s kokoškou", určitě se jí jen tak nezbavíme, ale my se nedáme! 
Musím vyrazit do nějakého pěkného zahradnictví a dokoupit ještě pár trvalek i kvetoucích keříků, na tomto exponovaném místě se hned tak něčemu nedaří. Pod katalpu jsem dala dvě hortenzie velkolisté, snad se jim bude dařit, potřebují spíše polostín a vlhko, polostín by měly, vlhko se budu snažit dodávat. 
Potom tu je plno denivek, řebříčků, floxů, kosatců, nějaké komule a ořechokřídlec, stromečkovité hortenzie, ovšem záhon je dlouhý 20 metrů a široký dva. Bude to chtít ještě hodně dosadit, než se propojí a většinu plevelů nepustí.




pondělí 7. dubna 2014

Otvírali jsme hrady

Po loňském prvním zasněženém ročníku připravili správci hradů Lipnice a Orlíka turistický pochod spojující obě zříceniny.

Letos se nás vydala na cestu z Lipnice na Orlík devítičlenná skupina lipnických domorodců i chalupářů. Když jsme se ráno v devět hodin scházeli na nádvoří lipnického hradu, začalo drobně pršet a místní znalci tvrdili, že mraky okolo Melechova nevypadají dobře, přesto jsme se rozhodli vyrazit na cestu. Předtím jsme se ohřáli teplým čajem z kanceláře kastelána.
Potom nám doprovodné vozidlo bleskově přivezlo deštníky a odvážně jsme vyrazili s vírou, že se počasí umoudří. Ještě při stoupání k samotě pana Kohouta drobně mžilo, ale poté, co jsme se vnořili do majestátních Orlovských lesů, déšť ustal a občas mezi mraky bylo cítit i teplo slunečních paprsků. Cestu jsme zvolili po modré značce, přes sedlo nad Novým Dvorem  ke sv. Hubertu, 
dále přes Čejovský kopec do sedla, kde protíná orlovské lesy silnička z Čejova do Leštiny a odtud západním úbočím orlovského hřebene na Orlík. Cesta dlouhá jedenáct kilometrů nám trvala od půl desáté do půl jedné s několika zastávkami, výškově jsme nastoupali přes 500m. Na Orlíku jsme se dozvěděli, že nová rozhledna bude dokončena až na podzim (budeme vás o tom zde včas informovat), můžeme se tedy alespoň těšit na hradní slavnosti na počátku léta. Zde již čekali řidiči doprovodných vozidel, aby nás odvezli do Kejžlické hospůdky na oběd a část skupiny poté zakončila otvírání hradů u kávy v našem penzionu.

Děkuji Jitce a Petrovi za zajištění odvozu a celé skupině výletníků za skvělou atmosféru jarního pochodu.

Michal